Očekávání

Následující výčet není nutně seřazen přesně podle priorit, ale také nabízí rozsah toho, co by mělo funkční oblečení pro mě osobně splňovat.

• Ani horko ani zima
• Nepotím se zbytečně
• Neoblékám se a nesvlékám neustále
• Žádné omezení pohybu
• Pohodlí bez otlaků a opruzenin
• Ochrana před počasím
• Kapsy, kapsy, kapsy
• Lákavý vzhled

Tradiční přístup k vrstvení oblečení

Do poloviny 20. století bylo zimní oblečení zejména vytváření dostatečné vrstvy pro udržení tělesného tepla, zlehka také o odvodu potu. Teprve s vynálezem nylonu v 60. letech začalo jít také o ochranu proti vodě zvenčí.

O pár let později byly vynalezeny také první membránové látky na bázi teflonu. Dalo by se říct, že teprve v posledních letech začala veřejnost chápat použití a limity těchto membrán, stejně jako přicházejí nové, lepší materiály.

Tradiční funkce oblečení je transport vody od povrchu těla a prevence studeného větru a deště (také sněhu) před stykem s kůží.

Nutno poznamenat, že materiály používané ještě před 60 lety nezvládaly dobře ani jednu z těchto funkcí. I přes to je úctyhodné jakých sportovních výkonů a úžasných výstupů byli lidé schopni dosáhnout, zatímco jejich oblečení za ně nedělalo práci teplotní adaptace a ochrany před prostředím, bylo těžké, smrdělo a špatně schlo.

Je to o managementu tepla

Řešíte to u výběru spacáku a stanu, řešíte to dostatečně taky při výběru oblečení? Na příkladu výběru spacáku si rozeberme 4 způsoby jak tělo ztrácí své teplo.

Nejhorším případem je kondukce s chladnějším materiálem (ať už sedíte nebo ležíte), při běžném pohybu a se stoupající nadmořskou výškou se častějším a palčivějším problémem může stát proudění prudkého větru (je to jako jízda na motorce, při rychlosti vyšší než 50 km/h už by vám bez ochranné vrstvy byla zima, žejo?). Když se v předpovědi počasí dovíte, že má foukat silný vítr, dost to napoví. A pokud se chcete připravit na takovou situaci i bez předpovědi, pak jistě potřebujete větru-odolnou vrstvu. První případ je velmi dobře řešitelný pomocí péřové bundy (mezi jednotlivými peříčky je totiž “chycený vzduch”, který je výborným tepelným izolantem (=špatně vede teplo).

Z těch méně výrazných projevů ztráty tepla je horší sálání, které se stává problémem zejména v případě dětí a zranění. Vybavte si izotermickou fólii – je stříbrná nebo zlatá, protože tyto barvy pohlcují a sálají nejméně energie, oproti třeba barvě černé. Pokud tedy chcete maximalizovat tepelný účinek svého oblečení, dejte si někam do priorit také vnitřní barvu. Ztrátu tepla dýcháním sotva vyřešíme oblečením, myslete na ni však v kritických situacích a udržujte klid.

Ztráta tepla je kritická, protože většina energie, kterou tělu dodáváme je přeměněna na tělesné funkce (jako trávení, krevní oběh atd.), kde velmi výraznou roli hraje tvorba tepla. Dobrý tepelný management tak může znamenat také to, že celkově nemusíte s sebou nosit tolik potravin.

Je to o managementu vody

Od 60. let 20. století umíme průmyslově vyrábět vlákna. Zatímco levný nylon má typicky kruhový průřez, nejmodernější vlákna jsou daleko složitější. Jak už jsme si vysvětlili v sekci o managementu tepla, vzduch je výborný izolant – proto také dutá vlákna mají tuto vlastnost. Ve srovnání s peřím jsou však méně účinná (potřebujete jich větší objem pro stejnou tepelnou izolaci, což vede k vyšší hmotnosti), avšak oproti peří hřejí i mokrá. Nechcete je však polámat, to pak přestává jejich izolace fungovat.

Některé přírodní materiály (vlna alpaky, ovce, některých koz) se složitou povrchovou strukturou nebo vzduchovou dutinou (peří) mají výborné tepelné účinky, ne všechny z nich jsou však odolné bakteriím (spíš naopak), ty jsou pak zdrojem zápachu.

Čím je průřez složitější, tím je větší povrchová plocha, na kterou se vejde více vody nebo se voda může více rozprostřít a tím je zajištěno její rychlejší odpaření. Pot je totiž zdrojem (což je záměrem přírody) ochlazení těla a tudíž ztráty tepla.

Je to o módě

Pokud se nechystáte na náročnou cestu, vysokohorskou turistiku nebo dlouhodobé cestování, bude druhá vrstva zejména na ozdobu.

Dobrou zprávou nám však je, že obě – první o třetí vrstva jsou dnes vyráběny v řadě krásných provedení a střizích. Nejmódnější značky současnosti jsou z mého pohledu Ortovox, Dynafit, Lasportiva.

Je to o zodpovědnosti

Zodpovědná výroba

Naštěstí žijeme v době, kdy neřešíme na prvním místě okamžité přežití, a tak můžeme přemýšlet nad následky našich činů. K průmyslové, i ekologické výrobě jakékoli látky je potřeba množství vody. Níže najdete tabulku, která porovnává nejčastěji používané materiály k výrobě funkčního oblečení.

Vlákno	Množství vody potřebné k výrobě 1 kg (v litrech)
Polyester	13 000 – 20 000
Bavlna	10 000 – 20 000
Thermocool	7 000 – 10 000
Lycra	8 000 – 9 000
Vlna	8 000 – 9 000
Ovčí vlna	8 000 – 9 000
Coolmax	7 000 – 10 000
Lyocell (Tencel)	5 000 – 20 000
Nylon	5 000 – 7 000
Alpaka	6 000 – 8 000
Merino	6 000 – 8 000
Bambusová vlákna	3 000 – 4 000
Flax (Len)	2 500 – 4 000
Konopí	2 000 – 4 000
Polypropylen (PP)	1 500 – 3 000

Umístění výroby vypovídá nejen o kvalitě výsledného produktu, ale také o jednání s výrobními dělníky. I když umístění výrobních firem do regionů s vysokou nezaměstnaností znamená životní šanci, nese s sebou často využívání člověka korporátem, nejhorším případem je pak dětská práce. Česko je bývalá textilní velmoc, pokud můžete, zaměřte se také na české značky. Jen si dejte záležet na tom, že si přečtete opravdu podrobně, jak probíhá výroba dané značky. I české značky totiž šijí v zemích třetího světa. A bohužel i díky našití knoflíku ve své dílně může značka vydávat daný výrobek za lokálně vyrobený.

Méně časté praní, přesto voňavé

Vybírejte si takové materiály, které umožňují delší dobu nošení a tudíž nižší četnost praní. Jeden cyklus praní spotřebuje 40-60 litrů vody v případě současných praček. K praní nás vede nejčastěji jejich zašpinění nebo zápach.

Každý materiál (i jeho barva nebo textura) je jinak náchylný na usazování špíny. Můžete používat ochranné prostředky pro přidání hydrofobních vlastností, díky kterým budou odpuzovat také špínu.

Přidáním částic/molekul o velmi malých rozměrech do vlákna mohou materiály zase nabývat nové vlastnosti jako může být vodivost, odolnost proti statické elektřině, nebo třeba antibakteriálnost = odolnost proti zápachu. Např. stříbro reaguje s molekulami síry tak, že zabraňuje bakteriím v molekulární výměně a tím jim prakticky neumožňuje dýchat. Ony se tak nerozmnožují a umírají a s nimi odchází nepříjemný zápach.

Několikrát kolem světa

V neposlední řadě také nezapomeňte na to, že některé materiály se vyrábějí nebo získávají z endemických zvířat. Ty se pak musí převážet přes půlku světa ke zpracování, někdy jsou i jednotlivé procesy prováděny na různých místech a tak materiál několikrát obcestuje svět, než se dostane k vám. Přemýšleli jste o tom, kde vaše oblíbená značka vyrábí a jak dlouhé jsou cesty mezi jednotlivými procesy, než na cestu za dobrodružstvím kolem světa vezmete své oblečení vy?

Univerzálnost neexistuje

Oproti tomu, co se nám některé značky snaží prodat v rámci svého marketingu, univerzálnost neexistuje. Je to možná časově náročnější, ale dobré porozumění jednotlivých funkcí a vlastností materiálů vám pomůže ušetřit a správně nakoupit a vrstvit. Příkladem může být oslavovaná a naceňovaná membrána Gore-Tex. Podívejte se, jak její funkci a limity vysvětlil Ryan.

Co jste se z videa dozvěděli je, že některé funkce jsou testovány laboratorně a to zvlášť. To neznamená, že fungují za všech okolností a simultánně. V reálu se vám tak mohou stejně hodit 2 specifické kusy oblečení, které budete aplikovat podle potřeby místo čekání na funkci, která nepřijde. Takové oblečení může být dokonce levnější, lehčí.

Velkým trendem jsou ultralehké materiály a oblečení o co nejnižší hmotnosti. Uvědomte si, že lehké neznamená pevné. Lehké oblečení se hodí pro krátkodobou ochranu před vodou, je však velmi náchylné na poškození o ostré skály (kde se zase výborně hodí hardshell) nebo o prodření například popruhy a bederním pásem batohu. Pokud se však chystáte na ultra-light trail run a jdete bez batohu nebo máte jen lehoučký batoh, budou vám stačit lehké materiály.

Nepotřebujete vždy to nejdražší a nejlepší vybavení. Například pro krátkodobou ochranu vaší péřové bundy před deštěm (který by ji zamezil ve funkci tepelné izolace) vám může postačit i levnější voděodolná bunda.

Pryč jsou tedy doby, kdy všichni chodili v softshellových bundách v domnění, že se jedná o univerzální kus oblečení, který ochrání před deštěm i větrem. Je to pěkný módní kousek, který už v lehce drsnějších podmínkách nezvládne ani jednu z těchto funkcí.

Tip navíc

Když se oblékám na pohyb (aktivitu), vybírám si oblečení, jako by bylo o 5 °C více než skutečně je.

Díky tomu se po 10 minutách, až se tělo zahřeje, nebudete muset hned svlékat. A pokud jdete nalehko, nemusíte tu vrstvu navíc buď trpět a nebo nosit.

Funkce funkčního oblečení

Moderní přístup k vrstvení oblečení

Díky mnohem efektivnějším materiálům v rámci jednotlivých požadovaných funkcí jsem došel k několika závěrům:

• Vhodná první vrstva dokáže zastat původní funkci druhé vrstvy a tedy odvodu potu od pokožky. Při dobrém výběru můžete také snížit počet kusů první vrstvy při dlouhodobém cestování nebo vysokohorským výstupům, snížit četnost praní a získat mnoho dalších výhod.
• Druhá vrstva je vhodná zejména pro módní účely. Pro případy extrémních, dlouhodobých a náročných cest můžete plánovat vrstvení naprosto bez druhé vrstvy.
• Kombinováním úzce určených třetích vrstev maximalizujete jejich funkci, ušetříte peníze a snížíte hmotnost svého batohu.
• zaměřte se vždy na nejdůležitější funkci daného druhu a typu oblečení. Při výběru se neřiďte výši slevy, sleva totiž není funkce.