V pondělí se pro campery oficiálně otevřely brány Day campu. Počínaje osmou hodinou tak trávíme své dny nahoře, na kopci. Cesta tam je ráno ještě v mlze a mikiny sundáváme kolem 11 hodiny. Čtyřmi autobusy, rozlišenými barevnými kódy, jezdí každý den do kempu asi 70 dětí. Děti jsou podle věku rozděleny do skupin po 5-15. V každé skupině jsou s nimi 2 vedoucí, většinou jeden místní a jeden mezinárodní. A na pomoc nám vedoucím je ve skupině vždy jeden CIT (Counselor in training – Vedoucí ve výcviku). Ti jsou vlastně starší campeři, kteří platí za kemp jako všichni ostatní, ale jsou ve výcvikovém programu na counselora. Trošku si říkám, jestli se to vyplatí za to platit, když my to děláme i bez výcviku a ještě za to berem peníze 😀

V mé skupince je od včerejška jen 5 dětí místo původních 6. Holčička Sarah totiž měla vši, což bylo velice nepříjmené zjištění. Vlastně ani nevím, jak na to přišli. Každopádně to vypadá, že se do konce turnusu nevrátí. Krycí jméno naší skupiny je “Tator tots” a zkládá se z šestiletých dětí různorodých povah. Veselý Alex, ubrečený Chris, neposlušný Tay, tichá Lilah a tvrdohlavá Tyler. Obecně se dá říct, že se s nimi dá vycházet v pohodě. Ráno máme 1 aktivitu, pak svačinu, další 2 aktivity, oběd a další 3 hodiny aktivit.
1. Výtvarka
2. Lukostřelba
3. Zvířátka / Gymnastika na koni
4. Míčové sporty
5. Outdoorové aktivity
6. Bazén
Nakonec dostanou nanuk a jedou autobusy domů. Avšak ještě před odjezdem je společné posezení a udělování pochval, stejně jako zpívání všemožných písniček. Písniček rytmických, ale i stupidních a do mozku vštěpujících, že Kennolyn camp je nejlepší. Ach jo…

Druhou stranou mince práce v denním kempu jsou volná odpoledne po skončení kempu. Zatímco vedoucí v residentním kempu musí pracovat až do noci, my máme víceméně od 5 odpoledne volno. A protože Day kemp je jen v pracovní dny máme volné víkendy. Jako náhradu za trochu rušný minulý víkend, kdy jsme museli pracovat, jsme v úterý dostali volné odpoledne na cestu do města s návratem ráno. S radostí jsme toho využili 🙂 Místní nás vzali do stylové sushi restaurace. Sešla se nás tam pěkná skupinka a většina pak pokračovala do domu Jessy (jedné z vedoucích), kde se rozjela zajímavá akce. Přespání na dvou přisunutých křeslech bylo lepší než v chatce. A ráno přímo odtamtud zase do práce. Jelikož byl dnes v denním kempu otevřený den pro rodiče, končili jsme později. Dneska se snad vyspím více.

Za zmínku na konec (Borec na konec) určitě stojí to, že jsem si úspěšně vyzkoušel “vaulting” – gymnastiku na koni. Podařilo se mi udělat několik triků hned na první pokus. “Around the world”, “flagpole”, “Titanic” 🙂 Dobrý zážitek.
Jiný, taky zajímavý bylo zničení tenisek při “socceru” – fotbalu v neděli. Roztrhl jsem si pravou botu na vnitřní straně asi v délce 10 cm. Dva dny jsem musel přežít s věčným nabíráním písku a štěrku, ale včera po skončení práce v kempu, mi Marco (jeden z místních) daroval plátěňáky značky Vans, což se bude líbit hlavně sestře Lucce 🙂 Ve městě jsem si pak konečně mohl koupit i sportovní tenisky. Takže s pohodlnou obuví hurá do San Francisca o tomto volném víkendu!